Nějaká forma pošty u nás funguje už od středověku, ale svou charakteristickou tvář, kterou má v podstatě dodnes, si získala až na sklonku devatenáctého a začátku dvacátého století. I přesto se za tu dobu podstatně změnila. Zatímco v dobách císařství, respektive první republiky výrazně převažovala klasická korespondence před balíky, dnes je tomu naopak. V podstatě tradiční dopisy dnes již rozesílají pouze úřady nebo dodavatelé plynů. Lidé si díky moderním technologiím už touto formou mezi sebou dávno nepíšou. Dnes je v módě internet. Ovšem co se týče balíků, ty jsou stále v kurzu. Přeci jen, boty asi přes mail nepošlete. Mění se však způsob balení. Zatímco ještě donedávna to byly hlavně krabice, dnes čím dál tím více lidí používá speciální plastové obálky.
A v čem že jsou lepší tyto obálky než kartónové krabice, které se stále ještě používají? Hlavně v tom, v čem se nejvíce odlišují, tedy v materiálu. Kartón není vůbec špatný, ale přeci jen, plast snese trochu více. Minimálně je odolný proti vodnímu živlu, což se hodí například při přepravě různých lahví, například vína. I v případě, že se taková lahev rozbije, je jen malá pravděpodobnost, že se její obsah vylije na další zásilky, jelikož obálky jsou neprodyšně uzavřeny. Tento druh nehody se ale stává pouze sporadicky, jelikož jsou obálky vždy vycpané měkkým materiálem, ostatně stejně jako krabice.
Větší obsah
Krabice mají ještě jednu velkou nevýhodu, nedají se natáhnout, zatímco plast je poměrně flexibilní. S trochou snahy je možné do stejně velké obálky nacpat o dost více věcí než do krabice. Samozřejmě pouze teoreticky. Nesmí se to přehánět, i plast, i když je odolný, se může poškodit a pak se stane obálka v podstatě nepoužitelnou. I tak se jedná o nepoměrně odolnější materiál, než je kartón, ten se dá zničit poměrně jednoduše, ale obálku z plastu budete muset propíchnout nebo proříznout, abyste se dostali dovnitř.
